Fóbie

Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje mnoho různých druhů fobií.


Význam

Úzkost a strach prožil každý z nás. Mají ochranný význam. Úzkost a strach se liší: strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost naopak je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach trvá pouze po dobu hrozícího nebezpečí. Intenzita strachu je různá, od lehkého neklidu až po stav masivního prožitku strachu. Výsledkem je typické vyhýbání se situacím, které působí nebo jejich velmi obtížné překonávání. Strach je přítomen nejen při vystavení se této situaci či předmětu/ům, ale i při očekávání (anticipaci) či pomyšlení na takovou situaci. Tomu říkáme úzkost z očekávání, tedy anticipační úzkost. Pro člověka trpícího fobií je obtížné kontrolovat úzkost a vyhýbavé chování, ačkoliv to může výrazně ovlivnit jeho fungování v běžném životě i fyzické zdraví (hlavně v případě aichmofobie). Počátek fobie bývá v dětství (v dospělosti obvykle spontánně odezní). Příčinou může být vrozená úzkostnost (30-40% případů) nebo traumatický zážitek. Fobie jsou způsobeny zpravidla psychickou poruchou.

Fobie je tedy trvalý, okolím neopodstatněný strach z „něčeho“ např. uzavřené prostory, neznámé lidi, pavouci či cokoliv jiného. Důležité je, že strach pociťujeme VŽDY, když hrozí setkání s příčinou našeho strachu tedy např. setkání s lidmi, s pavoukem nebo cesta ve výtahu. Tento strach není odůvodněný, lidé, výtah či pavouk nás nikdy neohrozili. Tento strach je nepřekonatelný a extrémně velký, intenzivní, zahlcující, spojený s nepříjemnými tělesnými pocity viz výše. K nejčastěji se vyskytujícím fobiím patří agorafobie a sociální fobie.


Psychické příznaky

  • pocit, že okolí nebo on/a sám/a je změněn/a
  • obava ze ztráty kontroly, zešílení
  • obava ze ztráty vědomí
  • obava ze smrti

Tělesné příznaky

  • bušení srdce, zrychlený puls
  • chvění se či třes
  • suchost úst
  • obtížné dýchání
  • bolesti na hrudníku
  • neklid, víření v břiše
  • závrať
  • točení hlavy
  • návaly horka nebo chladu
  • pocity znecitlivění nebo mravenčení

Diagnostická kritéria

Podmínkou pro diagnózu specifické fobie jsou následující příznaky:

  • nepřiměřený strach z určitého objektu nebo situace a vyhýbání se tomuto objektu nebo situaci. Přitom nesmí jít o objekt nebo situaci které jsou zahrnuté do agorafobie nebo sociální fobie
  • musí se vyskytnout alespoň 2 příznaky úzkosti (alespoň jeden z nich musí být z oblasti vegetativní - bušení srdce, pocení, chvění, sucho v ústech)
  • pacient si uvědomuje že úzkost a vyhýbavé chování jsou přehnané nebo nesmyslné
  • úzkost se neprojevuje pokud osoba není v kontaktu s předmětem nebo situací (nebo kontakt neočekává)
  • úzkost a vyhýbavé chování nejsou následkem bludů nebo halucinací, poruch nálady, obsedantně kompulzivní poruchy atd.

Míra rozšíření

  • celoživotní prevalence 10% (jde o velmi rozšířenou úzkostnou poruchu)
  • u mužů 4%
  • u žen 6-7%

Typy

Typy fobií podle DSM-IV:

  • fobie ze zvířat (např. arachnofobie - strach z pavouků)
  • fobie týkající se přírodního prostředí (např. akrofobie - strach z výšek, keraunofobie - strach z bouřek, blesků)
  • fobie situačního typu (např. klaustrofobie - strach z uzavřeného prostoru, agyrofobie - strach z přecházení silnice)
  • fobie z krve/injekce/zranění (např. aichmofobie - strach z jehel a špičatých předmětů)
  • ostatní

Některé konkrétní příklady fobií:

Sociální fobie

Strach z různých sociálních situací: z návštěv, večírků… Člověk trpící sociální fobií se bojí jít k někomu na návštěvu či ji přijmout ve svém bytě, telefonovat, mluvit ve společnosti druhých atd. Je přesvědčen, že: „vypadá hrozně“, „určitě se bude červenat, bude koktat“, všichni se mu budou smát“. Je tak sevřený strachem, že při setkání s návštěvou se jeho očekávání naplní, skutečně začne koktat (i když obvykle nemá s mluvením problémy) a je přesvědčen, že měl pravdu, že je „mezi lidmi nemožný“ a vyhýbá se jim o to více.

Sociální fobie je porucha charakterizovaná strachem ze zkoumavých pohledů, který později vede ke strachu ze styku s jinými lidmi. Vyskytuje se přibližně stejně často u mužů i u žen. Začátek je nejčastěji v období puberty. Jedinci se sociální fobií mají nepřiměřený strach z běžných sociálních situací, jako např. mluvení na veřejnosti, telefonování, přijímání návštěv, představování, jídlo na veřejnosti apod. V obávané situaci dochází ke zrudnutí, třesu, strachu ze zvracení a proto se postižení těmto situacím vyhýbají. Mívají potíže s nízkým sebevědomím a sebehodnocením. Sociální fobie se od běžné trémy liší tím, že výrazně narušuje výkonnost postiženého a jeho sociální adaptaci. Mírná forma nebrání jedincům v normálním pracovním zařazení. Při těžších formách postižení často mění zaměstnání, aby se vyhnuli obávaným situacím. Porucha, pokud není léčena, obvykle trvá celý život, ale s přibývajícím věkem se může zmírňovat.

Agorafobie

Strach z otevřených prostranství, také ze situací, z nichž nelze uniknout. Člověk trpící agorafobií se tak může bát: pobytu ve veřejné dopravě, v přeplněné místnosti, obchodě, ve výtahu, v kině a podobně.

Agorafobie vzniká většinou nepříjemným zážitkem spojeným s úzkostí prožitým v dané situaci.Jedete v horkém letním dni v narvaném autobuse. Začne se vám špatně dýchat, máte pocit, že omdlíte, je vám špatně. „Co když omdlím? Co když mi nikdo nepomůže?“ běží vám hlavou. Při příští jízdě autobusem začnete mít strach z opakování podobné situace. Začnete se vyhýbat jízdě v autobusu, později svůj strach rozšíříte i na vlak a časem třeba na jakýkoliv prostor, kde je více lidí. Jste přesvědčeni, že kdybyste tak učinili, stalo by se něco hrozného. Podstatou agorafobie ovšem není strach z pobytu v daném prostředí, ale strach z nepříjemných tělesných pocitů, z úzkosti.

Lidé trpící agorafobií se většinou nejlépe cítí doma a nechtějí vycházet. Pokud ano, tak většinou v doprovodu blízké osoby.

Jiné fobie

K těm nejznámějším patří:

  • arachnofobie – strach z pavouků
  • xenofobie - strach z cizinců
  • klaustrofobie – strach z uzavřených prostor

K těm nejzajímavější zase:

  • gamofobie - strach z manželství
  • fobofobie – strach ze strachu
  • ergofobie – strach z práce
  • hedofobie – strach z radosti
  • lyssofobie – strach ze zešílení
  • pantofobie – strach ze všeho

Léčba

Pokud si myslíte, že trpíte některou formou fobie, nebo máte výše uvedené příznaky, můžeme společně najít řešení k jejich překonání. Naše poradna nabízí kurzy specializované na zlepšení životního stylu a v rámci svého individuálního poradenství řeší mimo jiné i fobie. Při terapii tohoto problému využíváme metodiku kognitivně-behaviorální terapie, která je prokazatelně nejúčinnější metodou.

Tento kurz k překonání fobií, bez rozdílu typu fobie, je koncipován do 20 schůzek s terapeutem, které probíhají v naši poradně v rozsahu 1 x týdně po cca 45 – 90 minutách. (1 standardní terapeutická hodina). Částečně také během expozic mimo prostor poradny ve stejném rozsahu.

Přijďte si nezávazně pohovořit o svých problémech – určitě společně nalezneme řešení!

Je nutno se předem telefonicky nebo emailem objednat.